Životice - fšechno jinak + výhled do budoucna
Nakonec to fakt bylo vlastně úplně jinak:
Víc než v Životicích jsme se mrcasili v nedalekým Podhradí.
Nebyl to vandr, ale hrací soustředění, protože jsme fakticky ušli jen pár metrů.
Jo - a byli jsme i u doktora.
Ale protože se pořád něco dělo, bude z akce normální zápis, jako z vandru. Snad nám to, lidičky, odpustíte, že jak stárneme, tak víc sedíme. Ale doktor zkonstatoval, že super; z jeho reakcí usuzujeme, že je s náma všechno v pořádku. Ale pro jistotu se máme zase zastavit na kontrolu, nejlíp někdy na podzim.
Dneska je 4.6., což znamená, že do velkýho vandru to máme ještě - a nebo už jen -měsíc a půl. Sedíc nad mapou, přišli jsme s odvážnou myšlenkou, že bychom mohli letos navštívit západní Čechy, protože tam jsme ještě nebyli. Po všech Moravách a jižních Čechách, Olomoucích a Třebovejch to je zajímavá destinace.
No uvidíme, jakých podob tenhle plán nabyde; už něco podobnýho přece jen několikrát bylo a nakonec přece jen zvítězila Morava. Máme obavu o vřelost a zájem obyvatel těch krajů; a pohostinnost Moravy je pro Yedowku už legendární.
Mám ještě v tyglíku náhradní řešení, ale o tom kdyžtak pozdějc.
Zatím se neupečte, lidičky, nebo ať vás neumlátěj korupy. O smrti smradem z řepky ani nemluvě.
p. V.