Jdi na obsah Jdi na menu
 


YCH zdrátovaná a nadrátovaná

1. 3. 2010

   Sobota 27.2. byla malej přelom v dějinách Yedowky, anžto jsme na trojský masopustní tancovačce hráli zdrátovaně.

   Ne, že bysme do mikrofénů hráli prvně - to už jsme si odbyli s Costrou Nosou; ale poprvé jsme takhle hráli celej večer a pro větší počet lidí,

   Aparatůru jsme poslepovali z dvou větších odposlechovejch beden (pan Topinka), dvou mikrofénů (pan Topinka), maličkého mixáčku (pan Topinka), stojanu na mirkofén (pan Topinka), stojanu na činel, ke kterýmu byl izolepou připevněnej druhej mirkofén (Martin Křeček, izolepa pan Vajíčko, vybastlení pan Brambůrek), dále zesilovač (pan Vajíčko), kabely (pan Topinka + nákup chybějících pan Brambůrek, oholení bužírek pan Vajíčko, pájení konektorů pan Topinka, držení + proměřování pan Brambůrek), noutbůk na hraní fšelijakejch kravin v době přestavek (pan Brambůrek, dýdžej pan Brambůrek). Nástrojovej park: čtyřstrunná baskytara Shark (pan Vajíčko, brnkal pan Vajíčko), šestistrunná kytara Cort (pan Brambůrek, brnkal pan Brambůrek), šestistrunná kytara Furch (pan Vajíčko, brnkal pan Vajíčko), hlas pana Brambůrka (pan Brambůrek) a hlas pana Vajíčka (pan Vajíčko).

   Tancovačka začínala v 19:30, opravdu jsme se chopili nástrojů v 19:45; v blocích zhruba 10-15 písniček jsme hráli asi do 3:00 (!!!!). Lidí bylo tak 60, všichni tancovali a snad se jim to líbilo - nikdo po nás neházel zeleninu nebo esence volskejch vočí. Nám se to líbilo moc: sice první blok byl tryzna za rozšlapaný hračky, naše rozklepaný fistulky a nejistý rytmy vzbuzovali soucit a hrůzu, ale pak jsme se rozehráli a až na pár zpětnejch vazeb už se nic zásadního nestalo. Repertoir byl úplně klasickej, prostě všechno, co se dalo a především co udrželo zábavu. Kupodivu stačila jedna kytara a jedna basa - je vidět, že Češi jsou fakt národ minimalistů (neplatí pro korupci a stavbu dálnic). Kdyby byl nástrojovej park bohatší, hned by to byl větší mazec - ale to jsou lichý teorie, v praxi jsme prostě zvítězili, i když někteří z nás (mířím do čeledi hlízovitých) měli trochu nejisto, jak to celý dopadne. Majitel hospody Pepa byl nadšenej, že se akce vyvedla (dokonce se pustil i do chrlení borovičky, ponivač jí vybumbal asi hodně - stejně dopadl i pan Vajíčko - teda já - protože jsem Pepovi zdatně sekundoval s fernetem).

   Domů jsme přitáhli v 6 ráno - odvezl nás Drink S.O.S., který museli bejt nadšený z takovýh rita: neměli jsme peníze, jen poukázky na odvoz v hodnotě 600,- Díky panu Brambůrkovi jsme nikde nic nenechali a já se dostal v pořádku do pelechu. Taktéž díky Honzovi z Ředkovce, kterej byl s náma a dobře si to užíval. Díky panu Topinkovi, že si dal tu práci a schrastil aparáty, jinak bysme totiž byli v té části zad, která se půlí. Uvidíme, jestli nám zdrátování nevleze do krevního řečiště.

Pan Vajíčko