A je to, čekání je pryč a panu Brambůrkovi začal novej život, úplně stejně jako jeho malému synkovi Toníčkovi, kterej "bezzubou dásní" začal organizovat brambůrčí život - a nejen jeho.

Yedowce přibyl novej člen, už patřičně přijatej, až nám z toho v neděli dopoledne dunělo v řepách, když jsme se podle starejch zvyků probudili po propitý noci.

Před tím jsme se - na konci července - podívali do Polska, 30.7. jsme kolaudovali krb Michala a Lenky Dobrovolnejch, už tradičních členů Čarodějnic v Ředkovci, pak jsme se najednou ocitli v Bukurešti, který jsme tentokrát nezvedli mandle my, ale ona nám - v letadle z5 do Práglu jsme oba spali a letušky se nám vyhejbaly, cítíc to ukrutný množství piva.

Už mezi Indama v Rumunsku byl pan Brambůrek jako na trní, ale Toníček na něj počkal, nenechal ho ve štychu.

Možná sem pan Brambůrek hodí nějaký foto, musíte ho poprosit, ale on teď nemá čas.

Kolíbá.

p. V.