Není možná.

DNES je ta chvíle, kdy se potkáme večer v Osečné, protože Lenka Stará z Canzonetty, pěveckýho sdružení, se kterým jsme zažili a odehráli ne malý množství zajímavejch koncertíků a hudebních soustředění (hraní v kostelech, Nokturno, Lázně Kundratice, hospoda Dřevěnka...), má narozeniny a osobně schrastla číslo na pana Brambůrka, aby u něj vyprosila účast a hraní. Já jsem takový malý překvápko, protože nikdo asi nečeká, že bych se kvůli tomu táhnul šest hodin autem přes celý Čechy.

No ale vyprosil jsem si propustku výměnou za opatrovnictví mýho psa Olivy, a tak za chvíli sednu za volant a hurá do Osečné.

Což znamená i víkend s panem Brambůrkem!

Čím jsem starší, tím víc mi ten pardál chybí. Nevím, jak to udělám, ale nějak to udělám - třeba přesvědčím rodinu, že střední Čechy kolem Berouna jsou to nejlepší místo na světě na život.

No ale zpátky k věci. Těším se na hraní i s Radkem a bůhví kým ještě. Je vysoce pravděpodobný, že si dnes pořádně zaplácám do cajonu.

A jak to bude v sobotu a neděli, to ví jen Pámbů, Alách a Manitů.

p.V.