Vzal jsem elektronickej hadr a trochu oprášil Yedowku, poslední aktualizace byla dost dávno a mezitím se stalo několik věcí; a některý zásadní.

Z těch dobrejch můžu jmenovat aspoň podařený Čarodějnice v Ředkovci - sice hned při příjezdu ve čtvrtek večer lilo jak z konve a dokonce kolem řádila bouřka a jeden blesk dokonce prásknul do rybníka, kterej je od hlavní budovy tak 50 metrů, takže jsme si všichni hned šli měnit spodní prádlo; ale pak déšť ustal a udělali jsme táborák (což se capartů líbilo - mimochodem, bylo to tam jak v mateřský školce) a hrálo se a pilo do pozdních hodin. Druhej den klasickej tah na Lipnici, v sobotu už v menší účasti výlet na Stvořidla (spojené s dobrým hraním u ohně v netradičním obsazení pan Vajíčko-pan Topinka) a v neděli domů.

Ale z těch špatnejch musím vypíchnout tu nejhorší z nejhorších: díky tý zasratracený krizi naše firma propouštěla a mezi vykoplíky se kvalifikoval pan Topinka. Nic nestačilo protahování hub, prošení na kolenou a nošení nejoblíbenějších hraček panu řediteli - prostě po žních k Turkovi a do konce qětna a basta fidli. Basta fidli doslova a do písmene - pan Topinka zřejmě svoje pole působnosti bude orat kdesi kolem rodiště, tzn. Jičín, Liberec a jiné ostrůvky samoty, a pan Vajíčko s panem Brambůrkem osiří a hrát ve Zlejch budeme už asi napořád v oslabení, pokud se nenaskytnou nějaký akce typu hraní u Krbu, ale stejně - bez tréninku není vítěze, takže je to pěkně na prd.

Proto jsme sem ani nic nepsali, protože jsme to museli vydejchat. Uvidíme, jestli pan Topinka zůstane aspoň coby vandrovní posila. Sice se na letošní vandr moc netvářil už od začátku (protože se mu nezamlouvá tahat se po horách a mimo pidlivizaci), ale třeba mu bude smutno po Vajíčkovým a Brambůrkovým ksichtu a namaže nohy Francovým nápojem a vyrazí směr závratné výšiny.

Pan Vajíčko (toho času puklé).