Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pé...ef

31. 12. 2013

Tak.

Je 20:58, rok 2013 končí a na místo krásnýho čísílka, který je zajímavý od pohledu zprava, se cpe obrácená židle, která je sama o sobě pesimistická, protože obrácený židle nevěštěj nic dobrýho, především v hospodě.

Ale taky to může bejt vykládáný tak, že je ještě zavříno a co nevidět se židle sundaj, obrátěj, roztočí se první, druhý...a lidi se slezou u jednoho stolu, chlapi i ženský, vytáhne se kytara a rozjede se Ajn Kesl Buntes, jak jinak....

Pochopitelně se přikláním k týhle verzi.

2013, do kterýho jsem před rokem (!! to je teda mazec !!) přál fšechno dobrý, byl nakonec vypečenej až hambakuk.

Po celkem pěkným prvním půlroce, přece jen ale poznamenaným mým odchodem do cizích krajůch, se najednou na přelomu prázdnin utrh pan Brambůrek a dal výpověď z práce po x letech. Pořádně jsem to obrečel, ale co už - jsme dospělí fotříkové od rodin, tudíž se takový věci dají čekat, jinak bysme si museli koupit dvojdomek. Takže září, říjen, listoprd a prsinec už byl o Skajpu, mobílcích a sem-tam nějakým malým potkání se v Praze, když jsem jel do firmy na pochybný porady. Ještě v září se povedlo hraní s Osečňákama v Bílý vodě, ale potom se nad hraním zavřela voda a ani já, ani pan B. už jsme to vod tý doby pořádně nezmáčkli, ani každej sólo, natož dohromady.

No a přišlo předvánocí a selhal jsem i já: po jistý legrační nabídce k práci (ne k sňatku), o který ale nijak víc psát nebudu, i já dám v původní práci ještě leden a endešlůs.

Tím se kapitola "Yedowa Chüže okupuje jeden kanclík" po čtrnácti, ČTRNÁCTI, Bohušu, letech definitivně uzavře a budeme si muset xobě najít jiný cestičky. Vandry nám vydrží; to jsme si slavnostně slíbili už dávno a furt si to opakujem, abysme to udrželi v děravejch mozkovnách - a příští vandr by moh bejt po tom letošním zajímavej, především proto, jestli ho překonáme, protože ten ještě furt letošní byl eňo ňuňo, hlavně hraním, lidma a vedrem.

Velká etapa hraní po hospodách, vygradovaná elektrifikací pro Trojskou hospodu a zakončená efektně na Mezinárodním mistrovství Agility v Liberci, je taky asi za náma, jelikož pravidlený hraní v Praze už díky mně nepůjde. Takže jen na vandrech, nebo když se potkáme, což teda znamená, že bysme měli cvičit doma, abysme fšecko nezapomněli.

Teď na začátku ledna asi naposled jedu do Bukurešti, ale ruce na prsa: bez Brambůrka už to prostě není ani ono, ani yoko.

Jak jsem psal: velká, setsakra dlouhá a neuvěřitelně intenzivní kapitola se uzavírá, a já mám v hlavě dva kusy z písniček: jedna je od Pinkáčů, který nás protáhli Wroclawí a dali nám hrát v Guinessu:

"...I turned to look but it was gone, I could not put my finger on it now, the child has grown, the dream is gone...."

- a druhá, od Chüže, jedna z nejlepších, který máme:

"... a já v tu chvíli chtěl znát správnou odpověď na dávnou otázku, a tak se ptám, jestli se končí a jestli opodál je start...."

Ale abych ten knedlík v krku nějak zapil: vyhlídky na budoucnost jsou dobrý - kvůli naději, že vandry zůstanou a budeme se víc věnovat vyhledávání možností, kde se slézt, a taky proto, že v roce 2015, takže za kousek, pan Brambůrek oslaví 40 járů na světě, Yedowka bude mít ten samej rok 20 LET a v roce 2016 budu mít 40 na krku i já....prostě důvody k velkejm věcem!

A vo vo vo tom to je.

Takže, milí kamarádi, přátelé a fanoušci Chüže, přeju vám setsakra dlouhej a neuvěřitelně intenzivní rok se zvednutou žídlí na chvostu.

F úctě

pan Vajíčko alias Fredy

31.12.2013, 21:41