No jo, no. Konec loňskýho roku byl takovej ňákej divnej. Nevím, jestli to bylo prací nebo nějakou pošahanou konstalací hvězd, ale co se hraní a obecně YCH týče, stálo to za prd. Furt jsme se dohadovali a nemohli se shodnout kdy a jestli vůbec se bude hrát, někdo vždycky nemoh, nebo mu bylo blbě a když už jsme se sešli, tak jsme zahráli dvě písničky a pak jsme na sebe čuměli a nevěděli co hrát. Všechno mi připadalo takový omšelý ohraný a nepříhodný k hraní. Snad by se dalo říct, že jsme tak nějak vyhořeli. Po pár zbytečnejch dohadech - například ohledně zasedacího pořádku (že jo,  pane Topinko :-)) jsem sobecky rozhod, že je potřeba něco udělat a nenapadlo mě nic jinýho, než, zadat sobě a panu Topinkovi s Vajíčkem domácí úkol - napsat 20 věcí, který by byly hraníschopný a trochu se tím dal oživit chcípající repertoár. No a začátkem ledna skutečně pan Topinka dodal materiál zvící 20 naprosto unikátních kousků :-) a pan Vajíčko se nenechal zahanbit, takže za dva dny dovalil svůj seznam taky. Jen pan Brambůrek je vostuda jak prase, a zatímco buzeruje kamarády s domácíma úkolama, sám dodal leda tak velký kulový. Takže stydě se a sypajíce si popel na hlavu jdu sepisovat něco unikátního, co pány Vajíčka a Topinku posadí na řiť. No jo, no.