Hmmmmm. O čem bude - po víc než měsíci od poslední aktualizace - tenhle příspěvek, hovoří už sám nadpis. A kdyby se tak daly kapitálky ještě zvětšit a zdůraznit, aby bylo jasný, o čem to je.

   Možná už Yedowka zažila spoustu okurkovejch momentů i sezón, ale za svůj žloutek i bílek tvrdím, že takovou okurku, jaká je teď, jsme ještě nezažili.

No fakt se neděje NIC. Ani hraní, ani hospůdky, ani služebky, prostě se neděje nic a pomaloučku polehoučku se do mně vkrádá děs, proč to tak je. Možná se něco řeklo? Možná se neřeklo nic? Milí čtenáři a návštěvníci yedochüžních stránek, asi jste to už taky v životě zažili. "Když nic mi běží k ničemu, a hlava bolí záští..."

Jo - Pepa Bečka se ozval s hraním. Ale tak dobře se trefil, že z toho nebylo - NIC.

Jo - děda Tomáš, šťastně v důchodu, nás vyzval k návštěvě dubové chaloupky a Chlívku, jenže díky počasí a termínům z toho nebylo - NIC.

Jo - asi by bylo možný, jen tak zajít na pivo a pokecat, ale ASI jsou momentálně dny a večery tak blbě, že z toho není - NIC.

Jo - možná bysme třeba mohli zase začít zkoušet, ale PROČ, žejo? A pro KOHO, žejo? A tak z toho není - NIC.

Jo - možná bysme se mohli navzájem navštívit, nebo třeba se o víkendu domluvit na kola, na foťáky - jenže počasí  a taky jiný akce s jinejma lidma. A tak z toho není - NIC.

Ale co vandry? Ale co konětopská jeskyňka?? Ale co kytary??? Ale co deník????

Ale co Yedowka?

To se na to fakt v.y.s.e...e.m.e?? Ježíšku, co by sis přál pod stromeček TY?

P.V.