Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta k hraní je trnitá

17. 10. 2015

Sedím si ve vlaku, kterej  mě veze, teda snaží se dovézt, do Prahy, kde mě nabere pan Brambůrek a už to pofrčíme směr Neratovice, hospoda U Zelený sedmy, teda k místu dnešního AjnKeslBuntes. Dirigentem bude Pepíno Bečka.

Máme jenom třicet pět minut sekyru a zrovna se pomalu šineme z Holo Móce, teda východiska trasy posledního víkenďáčku do Hluboček.

Pán v ampliónu se zrovna hluboce omlouvá ve světovým jazyce, že vlak z důvodu gastroenteritidy hnacího ústrojí a pokračující spongioformní encefalopatie mašinfíry si dělá na trati co chce, a tak budete rádi, lidičkové, když to do Práglu dotáhneme.

Už se těšim na Brambůrka, pardála starýho, a jak to dneska rozbalíme. Poloha hospůdky nevěští nic dobrýho, ale možná přijde i kouzelník.

p. V.