Po dlouhé odmlce a krátké domluvě s Pepou Bečkou z hospody camp sokolu Troja jsme domluvili hraní na Fotbalistickým plese. Už od šibřinek jsou tam na nás prý celí natěšení a pro velký úspěch náz zvou znova. Popůjčovali jsme, co se dalo, koupili malej mixážní pultík a starší zesilovač. I z toho důvodu jsme se rozhodli, že už nemůžeme hrát jen tak a jen cpát vlastní prostředky do aparatury, a řekli si Pepovi o první "honorář" (i když je to spíš hovnorář). Když se nám hraní povede, možná si příště řekneme o víc, ale taky musíme zlepšit aparaturu. Je to ještě všechno zatím hlavně v oblasti kecání, ale hejbe se to. Navíc jsme dokonce s panem Vajíčkem stejného názoru, že je třeba oprášit a lehce upravit starší písničky a pustit je do světa. Snad se nám podaří i domluvit zkoušky aspoň jednou týdně. V pondělí letíme na pár dní do rumunska a tam to pravděpodobně doprobereme. Po neděli napíšu, jak jsme dopadli.

Pan Brambůrek

... dokonce, dokonce....pan Vajíčko je furt dokonce stejnýho názoru - tzn. oprášit starý věci, opucovat a dát novej xichtík; sehrát, sezpívat, zaranžovat - použít šestistrunku, dvanáctistrunku, bubínek, basu, pěkněj brambůrčí hlas a udělat z toho něco, klidně jen nám pro radost, ale tu radost se pokusit i někde ventilovat, pokusit se vymanit z věčnějch veďmědálcestomejch a jánejsemzdejšíjovejch písní, který tímto neodsuzuju, jen mám v žloutku touhu konečně ze šmidlání udělat hraní.

Nejde o prachy - jde o muziku, aby se podobná hrůza z hraní u Lojzičky už neopakovala. Aby se to dalo poslouchat, aspoň s lehce zvýšeným zájmem.

Pan Vajíčko.

P.S. - Dávno avízovaná akce v Brlohu dopadla výborně, jako vždycky. Dobrý hraní, super lidi. Třicátiny paní Brambůrkové byly taky velice fajn - míň prostoru hudbě, víc prostoru chlastu. :o)) A to tak, že velmi. Potom práce práce práce a až teď si můžeme vydechnout a popřemejšlet nad takovejma pěknějma věcma. A taky PSÁT VANDR, ponivač pan Brambůrek se určitě těší, až si počte. A Vy taky, lidičky, žejo?