Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nokturno u tří svatých Osečná

20. 6. 2011

 

Nokturno se letos obzvlášť povedlo. Do Osečné nás přivezl děda Tomáš rovnou z Prahy, takže jsme ani nebyli zplavení jako vždycky. Sešli jsme se u Radka s Lenkou a pak jsme se nechali Vojtou odvézt do Lázní Kundratice k Ytongový kapličce a hospůdce na sraz se zbytkem Canzonetty. Sedělo se venku na zahrádce a nacvičovalo pár písniček, které by měli zaznít ve společném podání. Dali jsme pivo a nějakou kořalku na uvolnění hlasivek, pozpívali, pokecali a už pro nás přijeli odvozové k sousoší. Na pěšince k soše se nám do cesty postavilo ještě zasponzorované červené víno. Takže ještě nebojsu před vystoupením. Světla rozsvícena, stojany postaveny, představení mohlo začít. Začínala jako obvykle Canzonetta krásnými vícehlasými skladbami prokládanými Radkovými nejapnými komentáři ohledně našich pražských automaticky se zatmavujících oken. A pak už jsme byli pozváni a nastoupili my. První brnk pana Brambůrka byl falešný jak prase. Takže nastalo ještě chvíle lazení a za pár minut bylo po první písničce. Potom bylo ještě dolazení a pak už jen posluchači poslouchali a Yedowka hrála a zpívala. Zazpívali jsme celkem bez chyb a publikum tleskalo. Následovalo spojení Canzonetty a Chüže a společné písně Dej nám o pane náš, kterou jsem dostal asi deset minut před vystoupením, takže jsem brejlil do listu a zpíval jak o život. Následovaly ještě Světlo v tmách a Halelůja no a pak aleluja zpátky do Kundratickolázeňské hospůdky u Jardy. A následovalo velké hraní a zpívání až do úplného padnutí. Za zpěvu latinských písní a motání se po Lázních jsme se dostali až k Radkovi a Lence, kde jsme ulehli do chatky a uložili se do spacáků.
 Podrobnější popis by měl být v zápisu vandru, který začnu co nevidět psát. Ale uzávěrka je nejistá....

P.B.