Tak dneska.

Yedowce je třicet let.

Pár dní zpátky jsem telefonoval s panem Brambůrkem a znova jsme se dostali k tomu, že není možný, že jsme se potkali jako čerstvej dvacátník a čerstvej devatenáctník.

Teda - potkali jsme se o něco dřív, ale nejevili jsme o sebe nějakej extra zájem. Až náhoda zapracovala a na přímluvu mojí tehdejší přítelkyně, která byla velkou kamarádkou Brambůrkovy přítelkyně jsem se byl ukázat ve škole, kde tehdá Brambůrek pracoval a po pohovoru s ředitelkou bylo povoleno, že já jako "vychovatel" pojedu s Brambůrkem a dětma na školní výlet do jižních Čech -  konkrétně Sedlice u Blatné, ubytovací zařízení Pilskej mlýn.

Jak už bylo napsáno i na yedowejch stránkách, zjistili jsme, že nám laděj hlasy, známe uspokojivou množinu stejnejch písniček, máme velkou chuť to sehrávat a máme stejnej praštěnej smysl pro humor.

Tak vznikla Yedowka.

Vandry, hraní, akce, několik (hodně) let u jednoho stolu ve stejný firmě, služební cesty po střední Evropě...je toho nespočet. A najednou....najednou člověk zjistí, že už je to třicet let.

A hudba pořád hraje! Těším se na dalších třicet let, pane Brambůrku.

Je to dlouhé a intenzivní.

p.V.