Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je to na kovyd

28. 3. 2020

Ach jo.

Všechno jsme měli tak pěkně připravený a dohodnutý: zajedeme k Vláďovi do Hladkejch Životic, zahrajeme, popijeme, v rámci krásnýho počasí uděláme nějaký vandrovní kolečko a skončíme buď zase u Vládi, nebo někde jinde na nějakým jiným hraní.

Bod 1: Vláďa už před časem Hladký Životice pustil a má už jen Děrné. Což by zas tak nevadilo, v Děrném se hrálo líp než v Životicích.

Bod 2: Vláďa se tak těšil, že si dokonce natáhnul na kytaru nové struny, cosi si zopakoval z prstokladu a do Děrného si domluvil výpomoc, aby si s náma mohl zahrát

Bod 3: Vláďa nakoupil maso a další ingredience, aby mohl spustit svojí legendární kuchyni a připravit jídlo, jehož nejbližší ekvivalent je božská ambrózie na Olympu, Řecko

Bod 4: na sále v Děrném měli být nějací fotbalisti. Velice se předpokládalo pozdější spojení nás a čutálistů a vzniknuvší karneval v Riu (fotbalisti mívaj krásný doprovody, hody hody)

Bod 5: těšili jsme se s panem Brambůrkem na sebe jak ztracený a odloučený siamský dvojčata

Výsledek akce: GUWNO.

Vláda ČR i SR stihla zavřít hranice, zavřít školy a hospody těsně před tím (respektive omezily tehdy návštevy hospod mezi 20. a 6. ráno).

Nejeli jsme nikam. A od tý doby se ta vypečená nemoc, Kovyd, roztáhla po celým světě. Jsem zvědavej, jak to bude v létě. Předběžně jsme totiž dohodli předposlední tejden srpna jako velkej vandr. Ono nejde ani tak o nebezpečí nákazy, jako o zavřený hranice. I když pod rouškou tmy by se možná někde mimo cesty proklouznout lesem.....

 

Noste roušky, lidičky.

p. V.